Používají se pro vytvoření barevných světelných efektů (chryzantémy, pivoňky, brokátové koruny, vrby, palmy aj.) nebo obrazců (kruhy, srdce, hvězdy, smajlíky apod.) či zvukových efektů (cracklingové efekty, mohutné vzdušné exploze, série vzdušných explozí atd.). V principu je funkce obou pum podobná. Skládají se z výmetné a efektové části. Výmetná část je tvořena papírovým pouzdrem, nejčastěji kuželového nebo válcového tvaru, naplněným černým prachem. Slouží k vymetení efektové části do požadované výšky. Hlavní rozdíl mezi kulovými a válcovými pumami je ve tvaru efektové části. Jak již název napovídá u kulových pum je ve tvaru koule, u válcových ve tvaru válce. Náplň efektové části může být tvořena světlicemi různých tvarů, velikostí a množství, anebo pyrotechnickými tělísky rozličných efektů, popř. menšími kulovými pumami či vzájemnými kombinacemi výše zmíněného. Ve dně efektové části je umístěn zpožďovač, sloužící k iniciaci náplně efektové části v požadované výšce (50 - 100 metrů i více, v závislosti na ráži). Pumy se nejčastěji vyrábí v rážích 45 mm, 50 mm (2"), 75 mm (3"), 100 mm (4"), 125 mm (5") a 150 mm (6"). Toto jsou ráže používané u nás. V zahraničí, zejména v Japonsku se běžně používají pumy ráže až 300 mm, ale i větší. Největší kulová puma na světě, zapsaná v Guinessově knize rekordů, měla ráži 1120 mm (46")!

Efekty raket jsou podobné jako u kulových pum, většinou jsou ale slabší a méně bohaté z důvodu omezené nosnosti raketového motorku. Při odpalu rakety působí efektně dlouhý jiskrový chvost sršící z trysky motoru. Raketa se skládá z raketového motoru, efektové části naplněné nejčastěji světličkami a stabilizační latě. Nevýhodou raket je, že po explozi efektové části a rozhození světlic padá zpět na zem vyhořelý raketový motor i se stabilizační latí a to z výšky někdy přesahující i 100 metrů, což může být nebezpečné a použití raket pak vyžaduje velký bezpečnostní okruh.

Jsou tvořeny papírovými trubkami (výmetníky) různých velikostí a ráží, které jsou navzájem pevně spojeny do kompaktního celku. Jednotlivé výmetníky jsou navzájem propojeny zápalnicemi s různou dobou hoření. Kompakty se vyrábí s různým počtem ran, nejčastěji 16, 19, 25, 36, 49, 100 až několik set. Sortiment vyráběných kompaktů a zejména pak jejich efektů je tak bohatý a rozličný, že jejich stručný popis je takřka nemožný.

Efektem římských svící jsou vysokoletící různobarevné (zelené, červené, modré, žluté-zlaté, fialové, stříbrné-bílé) světlice s jiskrovým chvostem nebo bez něj. Velmi často bývají v římských svících použity tzv. crossetové světlice, tzn. světlice, které se ve vrcholu své dráhy rozletí do čtyř stran (tzv. křižovatky). Římská svíce je v principu tvořena trubicí naplněnou střídavě za sebou světličkou, výmetnou složí a zátkou se zpožďovačem. Tato kombinace se v trubici několikrát opakuje, nejčastěji 8 až 10krát. Po zapálení zápalnice u římské svíce tedy dojde k výstřelu první světlice a současně k zapálení zpožďovače v zátce. Po jeho prohoření dojde k výstřelu druhé světlice a zažehnutí dalšího zpožďovače, atd. až do výstřelu poslední světlice. Římské svíce se nejčastěji vyrábí v rážích: 8 mm, 25 mm, 30 mm, 38 mm, 45 mm a 50 mm.

Dělové rány (lidově dělobuchy) slouží k vytvoření silného zvukového efektu (rány) spojeného se zábleskem a oblakem šedobílého kouře. Dělová rána je tvořena silnostěnnou papírovou dutinkou válcového tvaru na obou koncích uzavřenou papírovým dnem. Dutinka bývá naplněna různým množstvím výbuškové slože. Iniciace může být provedena elektricky nebo pomocí zápalnice.

Jak již název napovídá, jedná se o výrobek tvořený světlicí, která při hoření velmi rychle bliká. Stroboskopy se nejčastěji vyrábí s bílou barvou světla, ale existují i varianty červené, zelené, příp. žluté.

Jedná se o výrobky nejčastěji kuželového, méně často válcového tvaru, naplněné pyrotechnickou složí. Jejich efektem je sloup jisker, někdy i s různobarevnými světličkami, sršící do výšek od 1 m až do 8 m. Jiskry mohou být zlaté, stříbrné, případně mohou být doplněny cracklingovým efektem.

Jedná se o výrobky válcového tvaru naplněné pyrotechnickou složí. Po zapálení hoří barevným plamenem. Nejčastěji vyráběné barvy jsou: červená, modrá, zelená, bílá, fialová, žlutá. Používají se k dotvoření atmosféry nejen při ohňostrojích, ale i při různých akcích a vystoupeních.

Jsou to tenkostěnné papírové dutinky naplněné pyrotechnickou složí. Po zapálení hoří barevným plamenem. Nejčastěji se vyrábí v barvách zelená, žlutooranžová, červená, modrá, světle a tmavě fialová. Z jednotlivých svíček se pak sestavují ohnivé nápisy, číslice, loga a symboly.

Jsou tvořeny sestavou papírových trubic naplněných pyrotechnickou složí. Tyto sestavy se umisťují na vysoké budovy, skály, mosty, případně dlouhé žebříky. Po zapálení vytváří velmi efektní proudy stříbrných jisker a to i přes 20 m dlouhé.